9. třídy

 Příští týden test - výklady o jazyce (jazykové skupiny), spisovný a nespisovný jazyk, lingvistika! 

 9.B - úterý 

9.A - středa 

Ukázka básně Máj k naučení

 

Karel Hynek Mácha - Máj (ukázka) 

Byl pozdní večer – první máj –

večerní máj – byl lásky čas.

Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
kvetoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.

8.A

Znovu upozorňuju v pondělí desetiminutovka na určování VH a VV. 

Ve středu vás pak čeká teoretický testík na VH a VV.

9.A a B

 Nezapomeňte, že příští týden bude opakovací test na poměry - druhá možnost! 

 9.A taky nezapomente na úrovek z Máje, který se máte naučit - na čtvrtek! 

8. třída (18.8.)

Zdravím :o)

Poslední úkol! (jistě si říkáte "HURÁ!!!" 😀). A jak jsem už říkala, bude to pouze zápis.

ZÁPIS LITERATURA 

Realismus

• v literatuře se objevuje od poloviny 19. století, tvoří protiváhu romantismu
• ovlivněn rozvojem přírodních věd (např. Darwinovy objevy), techniky a výsledky revoluce 1848
• snaha o exaktní (přesné) myšlení, ve filozofii se objevuje pozitivismus (skutečné je jen to, co je možné ověřit smysly a naší zkušenosti)
• v hudbě – např. opera Carmen (G. Bizet), opery Aida a Nabucco (G. Verdi)
• rysy v literatuře:
  • snaha o věrné zobrazení každodenního života, snaha pohlížet na problémy obyčejného člověka objektivně
  • autor stojí mimo děj, nesplývá s žádnou postavou
  • zájem o současnost
  • hlavním hrdinou je člověk z různých společenských vrstev, který je typický (prezentuje určitý charakter, není to výjimečný hrdina jako u romantiků => je to naprosto běžný člověk)
  • soudobá společnost je kritizovaná
  • pečlivé popisy prostředí a postav
  • do řeči postav se zapojuje hovorová mluva, slang, nářečí => zvýšení autentičnosti
  • oblíbené žánry: román, povídka, drama

MOC VÁM DĚKUJI ZA SPOLUPRÁCI A PLNĚNÍ ÚKOLŮ!!!

8. třída (16.6.)

Zdravím vás :o)

A ještě než budou opravdové prázdniny, mám zde pro vás nějaké úkoly...

Prosím, opište si zápis do literatury:

Romantismus u nás

• romantismus v české literatuře je vyvrcholením národního obrození v letech 1830-1848
• dochází k rozkvětu poezie, venkovské prózy, satiry, publicistiky a divadla
• hlavními představiteli romantismu v české literatuře jsou Karel Hynek Mácha, dále Josef Kajetán Tyl (ten už inklinuje spíše k biedermeiru) a Karel Jaromír Erben (ten se zase posouvá směrem k realismu)

Karel Hynek Mácha (1810-1836)

• vystudoval práva, hrál jako ochotník v divadle (v divadle se seznámil s Tylem i herečkou Šomkovou, se kterou měl později syna)
• hodně cestoval (většinou pěšky), fascinovaly ho hrady a zříceniny
• dílo:
  • Máj – lyricko-epická skladba; epická linie je tvořena romantickými motivy (tragická láska loupežníka Viléme a Jarmily, otcovražda, Jarmilina sebevražda a poprava Viléma). Převažuje zde lyrika (popisy přírody, láska k rodné zemi, úvahové pasáže). V době vydání nebyl kritikou dobře přijat, hodnotu Máje začala vyzdvihovat generace autorů v čele s Janem Nerudou
  • Marinka – námětem je nešťastná láska k nemocné, umírající dívce.

Josef Kajetán Tyl

• novinář, zakladatel časopisu Květy, herec a dramatik
• ve 40. letech řídil uvádění českých her ve Stavovském divadle, organizoval kulturní život
• přezdívalo se mu „miláček národa“
• zemřel ovšem v chudobě
• dílo:
  • Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – drama; jedná se o komedii, ve které poprvé zazněla píseň Kde domov můj (hudba J. Škroup). Hlavním motivem příběhu je láska měšťanské dívky Lidušky a chasníka Jeníka
  • Strakonický dudák aneb Hody divých žen – jedná se o drama, báchorku; hlavní postava dudák Švanda odchází do ciziny, aby vydělal peníze a mohl se oženit.
  • Dekret kutnohorský – novela; odehrává v době vlády Václava IV., na pozadí sporů mezi Čechy a Němci o ovládnutí pražské univerzity

S J. K. Tylem je spojen rozvoj českého divadla a divadelnictví. Divadlo bylo vnímáno jako prostředek k výchově publika, jako možnost rozšiřovat češtinu. Prvním divadlem, ve kterém se hrály pouze české hry byla Bouda (1786-1789). Postupně se ale české hry začaly dostávat i do repertoáru Stavovského divadla.

Karel Jaromír Erben

• sbíral lidovou poezii a pohádky (převyprávěl např. Zlatovlásku, Otesánka, Sůl nad zlato, Tři zlaté vlasy děda Vševěda ad.)
• dílo:
  • Kytice – sbírka 13 balad; většina postav prožívá tragický osud a špatně končí; týkají často nějaké provinění a trestu, mezilidských vztahů. Obsahuje např. balady Kytice, Polednice, Svatební košile, Zlatý kolovrat, Poklad, Lilie, Holoubek, Vodník ad.

8.třída (11.6.)

Zdravím, ráda jsem vás včera mnohé viděla :o) Zde přikládám řešení čárek:

Řešení:

Orel slétl dolů, uchopil dívku do spárů a zmizel s ní v Černé skále, která se před ním náhle otevřela a zase zavřela.

S odchodem Pamut odešla z Nunikova obydlí všechna radost, pohoda a spokojenost.

Nikdo o tom, co se stalo nemluvil, ale všichni na ubohou Pamut mysleli, všem chyběla.

Nejvíce ji postrádal Okpaj, jenž se nemohl smířit s myšlenkou, že by svou sestru neměl už nikdy spatřit.

Kdyby něco nebylo jasné, ozvěte se :) 

A TADY NOVÝ ÚKOL: 

ZÁPIS DO GRAMATIKY (ZEPŘEDU SEŠITU)

Pravidla psaní přímé řeči

-        přímá řeč je vždy ohraničena uvozovkami (začíná uvozovkami dole a končí uvozovkami nahoře) a vyjadřuje, co přesně někdo říkal, křičel nebo klidně i šeptal ; je to doslovné přepsání jeho řeči

-        uvozovací věta uvozuje přímou řeč, nějakým způsobem ji v textu uvádí; jsou to věty typu řekl, zeptal se, zvolal, odpověděl. požádal apod. (nemusí být vždy, protože, kdo mluví, může vyplývat z kontextu)

-        na začátku přímé řeči musíme vždy napsat velké počáteční písmeno

-        jestliže následuje za přímou řečí uvozovací věta, nepíšeme na jejím konci nikdy tečku, ale čárku; uvozovací větu pak začínáme malým

o   příklad: „Dobrý den,“ pozdravil muž.

-        přímá řeč může končit vykřičníkem či otazníkem, ani tehdy nepíšeme v uvozovací větě stojící za přímou řečí velké písmeno

o   Příklad: „Co jsi říkal?“ zeptal se Pavel.

-        pokud stojí uvozovací věta před přímou řečí, uděláme za ní dvojtečku, uvozovky a přímou řeč začneme velkým písmenem. Pak ji můžeme ukončit tečkou, vykřičníkem či otazníkem a druhými uvozovkami

o   příklad: Babička pravila: „Chlapče, podej mi šití.“

-        pokud je přímá řeč rozdělena na dvě části, druhá část už velkým písmenem nezačíná. Navíc platí pro první část přímé řeči to, že nemůže končit tečkou. Vložená uvozovací věta začíná malým písmenem

o   příklad: „Hurá,“ křičela nadšeně Zuzka, „začaly prázdniny!“

Shrnutí:

-        přímá řeč: uvozovky dole a pak nahoře

-        přímou řeč vždy začínáme velkým písmenem 

-        uvozovací věta ZA PŘÍMOU ŘEČÍ: přímá řeč nemůže končit tečkou (končí čárkou, vykřičníkem, otazníkem) a uvozovací věta začíná malým

-        uvozovací věta PŘED PŘÍMOU ŘEČÍ: za uvozovací větou je dvojtečka, uvozovky a velké písmeno přímé řeči; ta už může končit tečnou, vykřičníkem či otazníkem

-        uvozovací věta MEZI PŘÍMOU ŘEČÍ: 1. část přímé řeči nemůže končit tečkou (končí čárkou), pak následuje uvozovací věta s malým počátečním písmenem, pak čárka, uvozovky a 2. část přímé řeči s malým počátečním písmenem (ta už může končit čímkoliv)